Warning: Undefined array key "typ" in /usr/local/www/gymnazium/fns/display_fns.php on line 15

Warning: Undefined array key "typ" in /usr/local/www/gymnazium/fns/display_fns.php on line 16

Warning: Undefined variable $obrazek in /usr/local/www/gymnazium/fns/display_fns.php on line 32

Státní reálné gymnázium ve Svitavách bylo otevřeno výnosem ministerstva školství a osvěty ze dne 17. srpna 1945, č. A-62 640/45 - III/3. Škola byla umístěna o budovy bývalé německé reálky ve Svitavách na Masarykově náměstí č. 27 (dnešní budova II. ZŠ).

Objekt byl však převzat ve velmi špatném stavu - v posledních letech války sloužil jako německý lazaret a v prvních dnech po osvobození v něm byli internováni němečtí, maďarští a italští zajatci. Proto pedagogové a budoucí studenti museli s pomocí dalších svitavských občanů uvést v krátké době získané prostory do takového stavu, aby mohlo 1. září 1945 začít vyučování.

Slavnostní zahájení školního roku bylo přesto odloženo, neboť koncem srpna byla ve škole vytlučena okna, poškozeny vnitřní pro- story a zařízení. Pachatel nebyl vypátrán, školní kronika připsala vinu německým výrostkům.

Zatímco byly odstraňovány škody, probíhal ve dnech 10. - 14. září zápis a přijímací zkoušky. Celkem se otevřelo sedm tříd (2. - 8. ročník). Vyučování bylo zahájeno 15. září 1945 slavnostním shromážděním, na němž promluvili zatímní správce prof. Andrej Karabeleš, místopředseda místní správní komise J. Lukeš a tajemník Svazu osvobozených politických vězňů V. Přikryl.

První školní rok byl plný změn a dodatečných úprav, stav žactva i profesorských sbor se teprve stabilizovaly. Na počátku roku se do školy zapsalo 131 žáků, tento počet však nebyl konečný. Do města se vraceli původní čeští obyvatelé a zároveň sem přicházelo mnoho nových osídlenců. Koncem školního roku tak školu navštěvovalo 180 studentů. Nejvíce chlapců a dívek přestoupilo ze dvou sousedních ústavů - ze Státního reálného gymnázia v Boskovicích a ze Státního reálného gymnázia v Litomyšli (např. do osmého ročníku přišlo devět studentů z Boskovic, devět z Litomyšle, jeden ze Strážnice, jeden z Kostelce nad Orlicí). Též profesorský sbor se utvářel až v průběhu školního roku. Tvořili jej: Josef Krupica (Fj, Nj, Aj), Vlaimír Konečný (M, Tv), Zora Secová (D, Z), Cecílie Trundová (Z, Př), Marie Votavová (Čj, Nj) a zatímní správce Andrej Karabeleš (Rj, Ph). V průběhu září přišli Anežka Mlatečková (Čj, Fj), Božena Pluháčková (Rj), Alois Petrus (Vv), Elvíra Popová (Ch, M, Fy) a Jan Šprincl (La, Ř).

Jak již bylo řečeno, zatímním správcem byl jmenován státní profesor Andrej Karabeleš, člověk, který se těšil velké vážkosti. Narodil se 24. 9. 1906 v Tybavě na Podkarpatské Rusi. Vystudoval Státní reálné gymnázium v Mukačevě (1917 - 1925) a v letech 1926 - 1929 navštěvoval Bohosloveckou fakultu v Římě. Roku 1929 přešel na Filozofickou fakultu Univerzity Karlovy v Praze, obor ruský jazyk - filozofie. Vysvědčení o učitelské způsobilosti získal 4. června 1935 (toho roku se též oženil, manželka Pavla, rozená Michalíčková). Poté následovala celá řada učitelských působišť na Podkarpatské Rusi - měšťanská škola ve Volovém, měšťanská škola ve Svalavě, Státní reálné gymnázium v Chustu. Vedle pedagogické činnosti se věnoval i žurnalistice a literatuře.

Vydával časopis "Naši stremlanija" (Naše snahy), napsal čtyři sbírky básní (tři ruské, jednu českou). Zajímal se o malířství, věnoval se cizím jazykům (kromě ruštiny a češtiny ovládal i němčinu, maďarštinu a francouzštinu). Od 15. března 1939 působil na Státním reálném gymnáziu v Litomyšli, posléze ve Vysokém Mýtě a v Náchodě. 15. července 1942 byl zatčen a vězněn až do 5. května 1945. Od 1. září 1945 byl rozhodnutím zemské školní rady v Brně jmenován zatímním správcem na Státním reálném gymnáziu ve Svitavách.

Jako správce nově vzniklé školy se však potýkal s celou řadou problémů. Bylo třeba provést další úpravy školní budovy, aby mohla lépe sloužit svému účelu. Lavice byly shledány jako zdravotně nevyhovující, projevoval se nedostatek učebnic a dalších pomůcek, zcela nevybavena byla tělocvična. Prostory byly omezené, v budově byla umístěna měšťanská dívčí škola. Od podzimních měsíců se škola potýkala s nedostatkem uhlí, proto vedení ústavu rozhodlo, aby se od 10. prosince 1945 vyučovalo pouze čtyři dny v týdnu.

Přes uvedené problémy se na škole rozvíjel kulturní život a stoupal počet společenských akcí. Studenti i profesoři si během školního roku připomínali výročí významných událostí, narození a úmrtí státníků, českých spisovatelů. Navštívili též několik filmových a divadelních představení. Pod vedením prof. M. Votavové a prof. J. Krupici sestavili recitační a hudební pásma, s kterými vystupovali nejen na školách, ale i při městských akcích.

Nejvýznamnější událostí školního roku 1945/46 se však staly první zkoušky dospělosti. Písemná část proběhla ve dnech 11. - 15. dubna 1946. Studenti vykonali zkoušku z českého jazyka a z cizího jazyka (většina volila latinu). Mohli vybírat mezi následujícími tématy:
Česká jazyk
1. Jan Neruda - Prosté motivy (Literárně-estetický rozbor)
2. Zpravodajství jindy a dnes (Pojednání)
3. Sedmnáctý listopad (Úvaha)
Latina
1. Seneca - Ad Lucilium, epistula XLVII, 1-5
2. Plinius X, 96, 1-7
3. Vergilius - Aeneas 440-476
4. Ovidius - Metamorphoses X, 1-30

Ústní zkoušky se konaly ve dnech 17. - 19. června 1946 za předsednictví zemského školního inspektora Františka Meduny. K maturitě přistoupilo 22 studentů, všichni skládali zkoušku z jazyka vyučovacího (tj. českého), z vlastivědy a z cizího jazyka. Čtrtý maturitní předmět byl volitelný. Otázky z jazyka českého byly téměř výhradně zaměřeny na literaturu, zahrnovali jednak historický přehled, jednak rozbor přečteného díla (př.: a) Rozbor ukázky z románu "Jan Cimbur" J.Š. Baara, b) Vesnický román český, c) Jihočeští náboženští myslitelé nebo a) Rozbor ukázky z díla K. H. Borovkého "Král Lávra", b) Satira a její zástupci v české literatuře, c) Staročeské skladby tendenční).

U zkoušky z cizího jazyka se vyžadovala jak znalost slovní zásoby a gramatické struktury, tak znalost reálií (př.: a) Ab urbe condita I 6/7, b) Přehled římských dějin. c) Řecká starověká hudba). Vlastivěda zahrnovala otázky ze zeměpisu a dějepisu (př." Východní Slovensko, Znárodnění, Vodopisný přehled ČSR, Charta Spojených národů, Rok 1848, Národní bohatství a jeho význam pro náš průmysl, Poslední Přemyslovci...). Jako čtvrtý volitelný předmět si studenti volili chemii (př.: a) Vápence, b) Výživa člověka, c) Dnešní názor na složení hmoty), biologii (př.: Pohyby rostlin, b) Ptáci, c) Nervstvo) a matematiku (př.: a) Řešte rovnici b) Do elipsy (a, b) vepište obdélník maximální plochy).

Maturitu složilo všech 22 studentů úspěšně, pět z nich vykonalo maturitní zkoušku s vyznamenáním.

V následujícím školním roce 1946/47se výrazně rozšířili profesorský sbor Gymnázia ve Svitavách. Celkem přišlo jedenáct nových vyučujících, někteří zůstali jen krátce, jiní - jako prof. Aloisie Grünseinová - více než dvacet let.

Ke změně došlo i ve vedení školy. 14. října 1946 byl zproštěn funkce zatímního správce Andrej Karabeleš a na jeho místo byl jmenován Vladimír Konečný. Důvodem odvolání Andreje Karabeleše se zřejmě staly organizační a administrativní nedostatky při vedení školy. Andrej Karabeleš byl především literát a filozof, úřední práce spojené s výkonem funkce mu činily potíže. Změna však byla pro školu přínosem. Andrej Karabeleš se na škole dále uplatnil jako vynikající profesor a Vladimír Konečný prokázal své schopnosti při vedení školy.

Významným dnem se pro Gymnázium stal i 22. říjen 1946. Toho dne se Alois Petrus zúčastnil slavnostní audience u prezidenta republiky Dr. Edvarda Beneše (prezident přijal pozůstalé po popravených obětech 2. světové války). V projevu k E. Benešovi Alois Petrus mimo jiné řekl: "... a jelikož jde mi o výchovu mládeže studující a pracující, prosím Vás pane prezidente o svolení, aby naše Státní reálné gymnázium ve Svitavách neslo Vaše jméno." Protože prezident Beneš vyslovil souhlas s tímto návrhem, neslo Gymnázium od tohoto data název Státní reálné gymnázium Dr. Edvarda Beneše ve Svitavách.

O necelý týden později, památného 28. října 1946, Místní národní výbor ve Svitavách zvolil dr. E. Beneše čestným občanem Svitav (stal se tak po T. G. Masarykovi druhým Čechem, kterému se této cti dostalo).

Po svém návratu prof. A. Petrus napsal: "Jde mi především o Vás, milá studující mládeži, o Vaši útlou čistou duši, o Váš přímý charakter, o Váš bezúhonný radostný život a Vaši dobrou existenci. Ale i o Vás, milí svitavští, o výstavbu našich českých Svitav, o dobrý zvuk našeho pohraničí v práci, tvorbě, vědění i výchově... Nuže, učiňme i my kardinální úklid ve svých duších i srdcích, abychom byli hodni našeho čestného občana, pana prezidenta republiky dr. E. Beneše... svolil, aby naše Gymnázium neslo jeho slavné a vzácné jméno. Jaká to čest, avšak zároveň i závazek pro naše město, pro naši školu, profesory i všechny studující! Především Vy, studenti, přísahejte, že se chcete státi opravdovými žáky pana prezidenta, že chceme vždy a ve všem kráčeti vzorem a příkladem před ostatními."

24. listopadu 1947 se konala plenární schůze rodičovského sdružení, na které se rozhodlo o založení spolku "Sdružení rodičů a přátel žactva Státního reálného gymnázia ve Svitavách." Nový spolek byl povolen výměrem Zemského národního výboru v Brně ze dne 16. března 1948 č. 10. 680-II/12-1948.

Výroční zprávy, které se nám z prvních let existence gymnázia zachovaly, svědčí o vzrůstajícím počtu kulturních akcí. Studenti se zúčastňovali kromě již zmíněných filmových a divadelních představení i koncertů a výletů na památná místa našich dějin (Růžový palouček apod.). Začala se rozvíjet i sportovní činnost. Svitavští studenti cvičili na tělovýchovných slavnostech svitavských škol i na Předsletových tělovýchovných slavnostech československých škol v Praze 1947.

Zlomem v poválečném vývoji Československa se stal 28. únor 1948. Do života Státního reálného gymnázia ve Svitavách se únorové události výrazně promítly asi o dva měsíce později. V dubnu 1948 nastoupil "zdravotní dovolenou" bývalý zatímní správce Andrej Karabeleš a do školy se již nevrátil. 12. května 1948 byl státní profesor Vladimír Konečný zproštěn funkce zatímního správce ústavu. Novým správcem byl jmenován státní profesor Ing. Josef Šlerka, který tímto dnem skončil svou působnost na Gymnáziu v Novém Městě na Moravě. Své funkce se ujal 13. května 1948.

Do činnosti školy vstoupila politika. Studenti si sice ještě připomněli narozeniny prezidenta dr. E. Beneše (28. května 1948), ale tentýž měsíc vyslechli také přenos předvolebního projevu předsedy vlády Klementa Gottwalda, předsedy ÚRO Antonína Zápotockého a ministra sociální péče Evžena Erbana. Taktéž v květnu přednášel studentům školní inspektor Ladislav Rychetský o jednotné kandidátní listině.

Politická situace se odrazila i v tématech písemné maturitní zkoušky (20. - 22. dubna 1948) z českého jazyka: 1) Julius Fučík, Reportáž psaná na oprátce (Literární rozbor), 2) Vliv znárodnění a socializace na naše hospodářství (Pojednání), 3) Za námi vzpomínka, před námi čin (Volný slohový útvar).

Ústní maturitní zkoušky se uskutečnily ve dnech 20. - 22. června 1948. Jedenáct studentů maturovalo s vyznamenáním, osmnáct prospělo.
10. května 1948 byl schválen nový zákon o jednotném školství, který zrušil starý školský systém a zaváděl zcela nové uspořádání vzdělávací soustavy. V návaznosti na jednotné základní vzdělání (devítiletá povinná školní docházka) byly přebudovány školy III. stupně, které měly poskytovat vyšší všeobecné i odborné vzdělání. Podle tohoto školského zákona zanikla k 1. září 1949 stávající osmiletá gymnázia a změnila se na čtyřletá. Zaniklo také klasické latinské označení tříd a objevilo se nové, tj. I až IV. třída gymnázia.

Do školství (zvláště do oblasti řízení) se promítla také reforma krajského zřízení a s ní spojená změna stuktury národních výborů - agendu zemské školní rady převzal krajský národní výbor, ústavy dalšího vzdělávání učitelů, jejich cílem bylo poskytovat učitelům metodickou pomoc.

Rok 1948 přinesl řadu změn i na Gymnáziu ve Svitavách. Během letních prázdnin v roce 1948 ukončilo své působení na škole osm pedagogů - kromě A. Karabeleše, J. Tobek, J. Konvička, M. Jordánová, R. Janál, M. Neubauer, Z. Bartoňová, A. Petrus. Přišli tři noví pedagogové - P. Věrný, J. Spáčil, L. Rauš. V duchu nové ideologie se začal klást důraz na účast učitelů a studentů na politickém a kulturním dění města, sledovala se tzv. "angažovanost při socialistické výstavbě republiky". Pravidelnou součástí školního roku, zvláště jeho počátku, se staly brigády v zemědělských a průmyslových závodech.

Dekretem ministerstva školství a osvěty ze dne 30. 7. 1053 se základem školské soustavy stala jedenáctiletá střední škola. Spojilo se tak pět tříd národní školy (dříve obecné), tři třídy střední školy (dříve městské) tři třídy gymnaziální. Povinná školní docházka se tedy zkrátila na osm let a studium na gymnáziu nahrazovaly poslední tři ročníky jedenáctileté střední školy.

Jedenáctiletá střední školy (dále JSŠ) byla umístěna do budovy na náměstí Míru číslo 73. Tento objekt byl postaven v 80. letech minulého století. Po osvobození byly v těchto prostorách umístěny dvě školy - I. národní škola a I. střední škola (názvy podle školského zákona z roku 1948). V buově nové JSŠ musela být provedena řada stavebních úprav (část zařízení a sbírky byly přestěhovány z bývalého gymnázia). V dalších letech byly vybudovány školní dílny, odborné pracovny pro výuku fyziky, chemie a biologie, školní dvůr se přeměnil na cvičební plochu. Kapacita budovy byla však nedostačující protože počet žáků v jednotlivých třídách se blížil čtyřiceti. Muselo se proto přistoupit, zvláště v nižších ročnících, k vyučování na směny. Ředitelem nově zřízené JSŠ byl jmenován Jaroslav Petr (nar. 21. 3. 1923, před nástupem do funkce ředitele působil na školách v Ostrém Kameni, ve Svitavách, ve Vendolí, v Moravském Lačnově).

Zkrácení střední školy o jeden rok, zavedení většího počtu hodin polytechnické výchovy a zařazení nových předmětů (předvojenská výchova, později civilní obrana, psychologie a logika, astronomie) vedlo k omezení počtu hodin u tradičních naukových předmětů. Začíná se však vyučovat německému jazyku a dočasně i jazyku anglickému. Technické kreslení, latina a hudební výchova byly zařazeny mezi nepovinné předměty. Začátkem padesátých let došlo i ke změně koncepce maturitních zkoušek. Mění se počet maturitních předmětů i poměr mezi předměty povinnými a volitelnými. Konečná úprava stanovila jako povinné český jazyk, ruský jazyk a matematiku, čtvrtý předmět si studenti volili, vybírat mohli mezi dějepisem, latinou, chemií a fyzikou. Maturitní zkoušky se od počátku padesátých let pravidelně zúčastňovali zástupci lidové správy a KV SČM.

Proto se osmileté základní školní vzdělání neosvědčilo, došlo roku 1960 opět ke změně vzdělávacího systému. Podle školského zákona ze dne 15. prosince 1960 se základní vzdělání prodloužilo na devět let. JSŠ se mění na dvanáctiletou školu a posléze se poslední tři ročníky osamostatňují a mění se na střední všeobecně vzdělávací školu. Dvanáctiletá střední škola ve Svitavách se rozdělila na dvě relativně samostatné školy - základní devítiletou školu a střední všeobecně vzdělávací školu, obě však měly společnou správu. Ředitelem obou škol tak zůstal Jaroslav Petr. (K úplnému oddělení a osamostatnění SVVŠ došlo až rozhodnutím odboru školství a kultury VČ KNV k 1. lednu 1964.) Nový školský zákon zároveň kladl důraz na polytechnickou výchovu. Do učebního plánu střední školy byl zaveden nový předmět - základy výroby (vyučovali mu externí učitelé) s povinnou výrobní praxí (většina studentů ji absolvovala v n.p. Vigona). Na závěr praxe museli studenti složit kvalifikační zkoušku, např. v oboru přadlák, tkadlec, laborant - chemik, automechanik apod.

V roce 1964 byla škola přemístěna opět do nových prostor, tentokrát do nově postavené budovy na ulici Sokolovská (v ní se nachází dodnes). O pololetních prázdninách ve školním roce 1963/64 proběhlo stěhování nábytku, pomůcek a dalšího vybavení. 17. února 1964 škola zahájila omezený provoz. Studenti přerušili výrobní praxi v závodech a místo ní se podíleli na konečných úpravách školy a jejího okolí. Práce pokračovaly i v následujícím období, v sedmdesátých letech bylo vybudováno školní arboretum s učebnou v přírodě a byl dokončen sportovní areál s tenisovým kurtem, s asfaltovým a travnatým hřištěm, běžeckou dráhou atd.

Na SVVŠ byly postupně otevírány třídy s matematicko-fyzikálním zaměřením, od školního roku 1965/66 byla zavedena v prvním ročníku humanitní a přírodovědecká specializace. Ve druhé polovině šedesátých let probíhalo při SVVŠ i studium při zaměstnání. Přes uvedené změny se zájem o studium na SVVŠ snižoval a nedařilo se přijmout ani stanovený počet studentů do prvních ročníků.

Zákonnou úpravou z roku 1968 bylo rozhodnuto prodloužit studium a přeměnit dosavadní tříletou SVVŠ na čtyřleté gymnázium.

Od roku 1969 bylo rozhodnuto ministrerstva školství při Gymnáziu ve Svitavách zřízeno experimentální studium pro nadané žáky ze šestých tříd ZDŠ (tedy obdoba reálného gymnázia). K přijímacímu řízení se dostavilo více než 130 uchazečů, přijato jich bylo 84. Byly otevřeny tři třídy, ale po jednom roce bylo opět ministerstvo zrušeno.

Již od počátku 50. let působily na svitavské střední škole různé kroužky. Nejúspěšnější byly kulturní soubor, a to díky recitační skupině (později recitační studio), kterou vedla prof. M. Votavová. Soubor se prosadil i na celostátní úrovni. Absolvoval úspěšná vystoupení na národních soutěžích a přehlídkách (Wolkerův Prostějov, Šrámkova Sobota, Jiráskův Hronov). Právě prof. M. Votavová se nejvíce zasloužila o úroveň kulturních pořadů určených středoškolákům i širší veřejnosti. Všechen svůj čas věnovala jednak výchově mladých recitátorů, jednak amatérskému divadlu, jehož tradice pomáhala ve Svitavách vytvářet. Významným kroužkem se stal i pěvecký sbor, vedený profesorkou Věrou Veselou.

Neúspěšný pokus o demokratické reformy v roce 1968 a následující léta normalizace zasáhly i Gymnázium ve Svitavách. Zdůrazňovala se politická příslušnost, sledovala se aktivita studentů v SSM, kladl se důraz na orientaci na SSSR a zároveň se mezi cizími jazyky preferoval jazyk ruský, politika a ideologie se promítal do osnov všech předmětů. V duchu normalizace proběhla výměna osob ve vedoucích funkcích. 31. 8. 1970 byl z funkce ředitele odvolán dr. Jaroslav Petr (po svém odvolání působil jako klinický psycholog ve svitavské nemocnici) a novým ředitelem byl jmenován Igor Kloss, který byl v roce 1979 vystřídán Bořivojem Přikrylem. I přesto škola nadále žila kulturním životem (i když omezeným politickou situací), studenti dosáhli pod vedením svých pedagogů řady výrazných úspěchů v odborných soutěžích, olympiádách, a to i na celostátní úrovni (např. zeměpis, recitace). Rozvíjejí se kontakty mezi Gymnáziem Svitavy a EOS Egeln v Sasku (od 1. 9. 1991 Gymnázia v Egeln).

Koncem 70. let a počátkem 80. let byla zahájena další reforma vzdělávacího systému. Nový projekt směřoval ke sblížení gymnázií s odbornými školami a učilišti. Zatímco na učilištích byly zavedeny učební obory s maturitou, v osnovách gymnázia se objevil nový předmět Základy výroby a odborné přípravy (ZVOP). Studenti se po absolvování základního kurzu v 1. a 2. ročníku volili odborné zaměření podle nabídky, která vycházela z možností regionu. Na Gymnáziu ve Svitavách to byly základy stavebnictví, zemědělské výroby a ekonomiky a organizace. Výuka byla opět doplněna výrobními praxemi. V souvislosti se zavedením tohoto předmětu však z učebních osnov mizí hudební a výtvarná výchova i latina. Mění se také maturitní zkoušky. Studenti písemně maturují z českého a ruského jazyka, u ústních maturit přistupují matematika nebo ZVOP (podle výběru studenta), čtvrtý předmět je volitelný. Protože řada studentů nastoupila po maturitě přímo do praxe, staly se pravidlem doplňkové maturitní zkoušky ze ZVOPu. Skládali se dodatečně studenti, kteří v řádném termínu maturovali z matematiky.

Po roce 1989 nastaly změny v celé společnosti, která se promítly i do školství. V první řadě se posiluje výuka angličtiny, němčiny, na naší škole též francouzštiny a španělštiny. Do učebních osnov proniká i latina. Škola opět získává charakter gymnázia se všeobecným zaměřením. Obnovuje se víceleté gymnázium (ve Svitavách od roku 1991 sedmileté a od roku 1995 osmileté). V současné době studuje na naší škole více než 400 studentů.

Změny se dotkly i pedagogického sboru. Do funkce ředitele byl roku 1990 jmenován Jiří Brýdl, který je téhož roku zvolen starostou města. Ve funkci ředitele jej vystřídal Josef Jindra. Následující ředitel Gymnázia Svitavy Leo Flodr se ujal této funkce v roce 1993.

Začátkem školního roku 1995/1996 si Gymnázium ve Svitavách připomnělo padesát let své existence. Oslavy začaly již v zářijových dnech roku 1995, vyvrcholily ve dnech 13. a 14. října 1995. V jejich rámci se uskutečnila celá řada kulturních a vzpomínkových akcí. Již v září 1995 začala ve výstavních sálech Městského muzea a galerie ve Svitavách výstava o historii školy, v říjnu proběhl v kině Vesmír koncert pěveckých sborů, v Ottendorferově domě se konalo vystoupení svitavských folkových skupin. Hlavní program oslav byl zahájen koncertem duchovní hudby v kostele Navštívení Panny Marie a pokračoval dnem otevřených dveří na Gymnáziu ve Svitavách. Bývalí absolventi si tak mohli prohlédnout nejenom současnou budovu školy, ale i bývalé budovy gymnázia, tj. dnešní II. a IV. základní školu. Odpoledne následoval slavnostní průvod absolventů a pedagogů na náměstí Míru. Setkání poté pokračovalo společenským večerem s hudbou a tancem ve svitavských restauracích. Podle odhadu se počet účastníků oslav pohyboval mezi 1500 – 2000. Náklady na oslavy přesáhly částku 380 000, - Kč.

Po slavnostních dnech pokračovala běžná a každodenní školní praxe. Původní koncepce vedení školy vycházela z myšlenky vybudovat z Gymnázia ve Svitavách výlučně víceleté gymnázium, proto docházelo od poloviny 90. let k útlumu čtyřletého studia. V těchto letech byly ve školním roce otevírány vždy dvě třídy víceletého studia. Vzhledem k vývoji ve společnosti a změnám postojů ministerstva školství se tato myšlenka ukázala jako neudržitelná, takže od školního roku 1998/1999 došlo k obnovení tradičního čtyřletého studia na škole. Proto se od té doby otevírala vždy jedna třída osmiletého a jedna třída víceletého studia. Ve školním roce 1996/1997 nastoupili poprvé malí primánci a primánky do osmiletého gymnázia, takže až do konce školního roku 2001/2002 vedle sebe existovalo gymnázium sedmileté, osmileté a čtyřleté.

V roce 1999 došlo k další změně ve vedení školy. Dosavadního ředitele školy Mgr. Leo Flodra vystřídal ve funkci od 1. 8. 1999 PaedDr. Milan Báča, do té doby ředitel Obchodní akademie a Vyšší obchodní školy ve Svitavách. Zástupcem ředitele školy i nadále zůstal a zůstává Mgr. Jaroslav Najbert, došlo však k poměrně výrazným změnám v celkové struktuře vedení školy. Bylo ustaveno kolegium ředitele, poradní sbor ředitele, vznikla i studentská rada. PaedDr. M. Báča je ředitelem školy do současnosti.

Během deseti let další činnosti školy došlo logicky i ke změnám v pedagogickém sboru. Svou pedagogickou činnost na gymnáziu postupně ukončili (byť někteří z nich na škole i nadále působí) a do důchodu odešli někteří členové profesorského sboru, kteří na škole pracovali od poloviny šedesátých let 20. století. Kdo by si ještě nedávno dokázal představit Gymnázium ve Svitavách bez Mgr. Jitky Flodrové, PhDr. Anny Cvrkalové, Mgr. Zdenka Stodoly nebo Mgr. Bořivoje Přikryla? Mnozí z těch, kteří v tomto desetiletí na gymnázium nově nastoupili, patří mezi absolventy školy. Rozvoj výpočetní techniky a internetu přinesl nutnost zřídit ve škole funkci správce počítačové sítě. Na škole v tomto období působilo i několik pracovníků, vykonávajících zde civilní službu. Většinou pracovali jako správci studovny, popřípadě se podíleli na údržbě areálu školy.

Školu kromě pedagogů a studentů dotváří i místo, kde sídlí. Budova Gymnázia ve Svitavách v tomto krátkém období neprodělala z vnějšku téměř žádné zásadní a viditelné změny. O to více se však změnil interiér školy. Byla provedena nová elektroinstalace v celé budově, vznikly zde nové učebny – společenskovědní, českého jazyka a literatury, jazyková, výpočetní techniky, odborná multimediální učebna. Nově byla vybavena učebna fyziky, laboratoř biologie, postupně se mění i vybavení kmenových tříd. Studenti mohou trávit volné chvíle ve studovně, ve škole byl otevřen bufet. Změnila se i sborovna školy. Gymnázium bylo investorem výstavby sportovní haly Na Střelnici (více než 85 mil. Kč), za více než 1, 7 mil. Kč bylo v areálu vybudováno fotbalové minihřiště s umělou trávou a za 1,4 mil. Kč rekonstruován lehloatletický ovál.

Jedním ze základních požadavků na současného absolventa gymnázia je kvalitní zvládnutí cizojazyčné komunikace. Po roce 1989 se ukázalo, že jednoznačným trendem ve školství, ale i v praxi bude orientace na komunikaci v angličtině. Proto se během devadesátých let i na Gymnáziu ve Svitavách stala angličtina prvním vyučovacím jazykem. Druhým jazykem je němčina a dnes ve světě se velmi dynamicky rozvíjející francouzština. Byla však obnovena i výuka latiny (jako volitelný předmět) a pro zájemce i výuka ruského jazyka (nepovinný předmět). Bohužel jen krátce se na škole vyučovala španělština.

Studenti gymnázia od roku 1995 dosáhli řady úspěchů v rámci školní i mimoškolní činnosti. Několikrát se umístili na předních místech v celostátních kolech SOČ (mimo jiné H. Stříteský v oboru historie 3. místo, M. Vévoda 2. místo v oboru teorie kultury, T. Pařízek v oboru učební pomůcky 2. místo). Student T. Vrba získal 2. místo v celostátním kole zeměpisné olympiády. T. Dvořáková obsadila 2. místo v soutěži Eustory s prací „Háj hrdinů ve Svitavách“. T. Dvořáková a V. Velešík ml. byli za svou odbornou činnost oceněni Cenou Učené společnosti ČR. Družstvo studentů z prvních čtyř ročníků nižšího gymnázia vyhrálo třikrát po sobě celostátní soutěž Historiáda. Studenti jsou také úspěšní soutěži Právo na každý den nebo v recitačních soutěžích (Wolkerův Prostějov, Pardubické poetické setkání). V oblasti biologie a ochrany přírody jsou velmi významné aktivity studentů pod vedením Mgr. Jiřího Macha. Pěvecký sbor Gaudium vedený PaedDr. Věrou Burešovou, koncertuje pravidelně v zahraničí, má dvě vlastní CD. Někteří z členů Gaudia účinkují současně i v PS Iuventus, který tvoří převážně současní a bývalí studenti gymnázia. Ve škole vychází od roku 1999 školní časopis s názvem MAGGY (v minulosti vycházely krátkodobě i jiné studentské časopisy např. Primáček, Casper apod.).

Výrazné úspěchy a aktivity studentů jsou od února 2000 pravidelně oceňovány školní cenou Osobnost měsíce. Na závěr každého školního roku získává nejúspěšnější student nebo kolektiv cenu Osobnost roku. Poměrně pravidelně jsou studenti gymnázia oceňováni jako nejlepší studenti města Svitav (Jaromír Pařil, Alena Šunková, Miroslav Vévoda, Tereza Dvořáková, Tomáš Vrba). Řada studentů školy studovala a studuje na zahraničních středních školách, především v USA. Díky firmě Westvaco to byly Hana Boháčová, Tereza Jelínková, Lenka Burešová, Pavla Odstrčilová, Tereza Průšková, Kateřina Neznajová. Michaela Bekeová vyhrála roční studijní pobyt v Německu.

Jedním z výrazných znaků Gymnázia ve Svitavách v uplynulém desetiletí je i nárůst počtu odborných exkurzí pro studenty. Nejedná se většinou o jednorázové akce, ale o určitý systematický přístup. Cílem, který se snad daří naplňovat, je, aby exkurze na sebe navazovaly a navzájem se doplňovaly a aby došlo k propojení teoretických a praktických poznatků. V oblasti přírodních věd jsou to pravidelné návštěvy jaderné elektrárny v Dukovanech, přečerpávací elektrárny Dlouhé Stráně, ZOO ve Dvoře Králové, ve společenských vědách sem patří literární exkurze, abonentní cykly divadelních představení v Pardubicich a v Hradci Králové, návštěvy protidrogového centra v Olomouci, zájezdy do Osvětimi, Terezína, Prahy atd. V posledních letech využívají studenti a jejich pedagogové možnosti tzv. otevřených dveří různých vědeckých ústavů ČAV.

Řada studentů se aktivně zapojila do propagace Evropské unie. Od školního roku 2000/2001 pracovala na škole místní sekce Klubu mladých Evropanů (KME). Předseda místní sekce a student školy Jan Kotala (studentem gymnázia do r. 2004) se stal členem nejužšího celostátního vedení KME. Pracuje zde Kabinet evropských studií, který slouží jako informační středisko o EU pro studenty školy i pro veřejnost. Škola je členem Evropského hnutí v ČR. Za svou činnost v této oblasti získala titul Škola mladých Evropanů, a to jako jedna ze dvou škol v České republice.

Škola udržovala a udržuje velmi bohaté zahraniční kontakty. Pravidelné jsou výměnné pobyty studentů na školách v SRN - na Gymnáziu v Egeln a Gymnáziu v Bad Essenu, za podpory Nadace Josefa Plívy také na Gymnáziu v Plochingen. Každoročně se studenti školy účastní poznávacích zájezdů do Francie – Paříž, Provence, severní Francie. Nepravidelně mohou naši studenti navštívit i Britské ostrovy, popřípadě i jiné země, např. Švýcarsko, Rakousko, SRN atd.

V posledních letech se studenti i pedagogové účastní celé řady projektů v mnoha oblastech – biologie (např. projekty Tereza), literatury (Poetická setkání), ochrana přírody a ekologie, historie a společenské vědy (Antisemitismus, holocaust a výchova k vzájemné toleranci), IVT (Interaktivní gymnázium), historie (Krajina za školou), tělesná výchova a sport apod.

Od školního roku 2002/2003 působí při gymnáziu i státní jazyková škola, na které vyučují také učitelé gymnázia. Největší zájem je o anglický a německý jazyk, oba se vyučují v pěti úrovních. Na jaře 2003 zde poprvé proběhly základní státní jazykové zkoušky. Od školního roku 2003/2004 gymnázium organizuje pro seniory Univerzitu třetího věku a zajišťuje výuku většiny předmětů svými zaměstnanci. V oblasti informačních a komunikačních technologií je škola akreditovaným školícím střediskem, kterým prošly stovky absolventů, zejména pedagogů. Dovednostmi v oblasti ICT disponují všichni učitelé školy. Vzhledem k uvedenému byl škole ministerstvem školství udělen čestný titul Informační centrum.

Škola organizuje i celou řadu akcí pro veřejnost, mimo jiné Večery pod lucernou (ve spolupráci se Střediskem kulturních služeb ve Svitavách), které nahradily původní Večery gymnázia. Vystoupila zde řada hostů, např. Ondřej Neff, František Černý, Petr Zelenka, Michal Viewegh, Jáchym Topol, Ludvík Vaculík, Olbram Zoubek, František Vláčil a mnoho dalších osobností.

Od březnu 1999 pracuje na škole občanské sdružení Sdružení rodičů a přátel Gymnázia ve Svitavách (SRPG). Do čela SRPG byla valnou hromadou zvolena správní rada, kde funkci předsedy vykonávala krátce Mgr. L. Vévodová a od podzimu roku 1999 PaedDr. M. Báča. Cílem sdružení se mimo jiné stala podpora odborné, zájmové, kulturní a sportovní činnosti studentů, vzdělávací činnost apod. Bez jeho existence by škola dnes nemohla realizovat řadu svých aktivit a oceňovat nejlepší studenty školy. V prvních letech své existence pořádalo SRPG i reprezentační plesy školy, nyní se podílí na organizaci maturitních plesů studentů.

Činnost školy, studentů i pedagogů je tedy ve všech oblastech značně rozmanitá a bohatá, takže na tomto vymezeném prostoru ji nelze v úplnosti postihnout. Lze pouze věřit, že i v dalších desetiletích bude Gymnázium ve Svitavách pracovat stejně úspěšně.

PhDr. Ivana Pavlišová
Vladimír Velešík, prom. hist.
PaedDr. Milan Báča