Cyklistický přesun do Budislavi proběhl letos bez problémů, a tak brzy po ubytování na táborové základně TOSu Svitavy se program kurzu rozjíždí na plné obrátky. Studenty čeká první seznamování s okolními lesy, a to díky orientačnímu závodu. Při něm mají na určené trase hledat fáborky (to slovo je dobré si zapamatovat) a označená místa, kde se nacházejí razítka. Jejich motiv má být zvěčněný na kartičce. Závod se dá uběhnout za 6-8 minut, ale rychlý čas některým kazí nedostatek nalezených kontrolních bodů. Nikomu se nepodaří napodobit loňský triumf v bloudění jednoho nejmenovaného studenta ze III.B, a tak závod zůstane v zapomnění bez výrazného incidentu. Ve volném čase po večeři se rozbíhá sportování v podobě fotbalu, basketbalu, badmintonu nebo stolního tenisu v prostorách tábora. Někteří volí i sprchování a doplňování živin.

V úterý se padesátka studentů rozděluje do tří skupin. Dvě z nich se budou zabývat prací s mapou okolního prostředí a buzolou. Třetí skupina odchází do přírody, kde v potoce, rybníce, na louce a v lese, budou pozorovat nejrůznější zástupce bezobratlých (mravence, pěnodějky, korýše, pavouky, klíšťata, vážky, šídla, motýly, larva potápníka, pijavky a další) a obratlovců (vodní a lesní ptáky, žáby), dále určovat některé známé i méně známější druhy bylin a stromů. Jaké překvapení zažijí některé studentky, když se konečně dozví, že jejich jméno má jedna krásně modře kvetoucí "pršavka". Odpolední program se pro skupiny vymění a navečer čeká studenty druhý závod. Tentokrát jde o azimutový a v nalosovaných družstvech, kde už si studenti vyzkouší týmovou spolupráci. Večer se skupina cyklochtivých studentů dobrovolně rozhodně absolvovat "Tour de Budislav", tedy vyjížďku, při které poznají malebnost krajiny a sídla, nahlédnou do lomu na žulu a po rozhlížení se po krajině na pískovcovém Hradisku se občerství v místní hospůdce (žlutou limonádou samozřejmě!).

Středa je prý kritický den. My to nepozorujeme a naproti tomu kurz probíhá podle plánu bez odpočinku. Dopoledne probíhá podle úterního scénáře, ale odpoledne se rozjíždíme na kolech do krajiny Skutečska a Novohradska. Proseč se stane místem, kde v místním středisku výrazně snižujeme počet mražených ovocných a mléčných výrobků. Přes Zderaz dojíždíme k rozhledně Borůvka, kde se ti, co se jim netřesou kolena z výšek, vydávají vzhůru pod velením jednoho z vedoucích úderníků. Odměnou je jim pohled například na Kunětickou horu nebo Orlické hory. Jízda pokračuje sjezdem do údolí říčky Novohradky. Po vyzkoušení brzd bude potřeba zjistit, jak jsou na tom naše svaly, protože cesta zpět už je neustále do kopce. Naštěstí se občerstvíme pramenitou vodou u studánky Kapalice nebo kávičkou či Kofolou na chatě Polanka. Přes Jarošov (ano, až sem zabloudil onen student v loňském roce při osmiminutovém postřehovém závodu) a Toulovcovu rozhlednu dojíždíme na večeři do tábora, kde se ládujeme bramborovým salátem a výborným řízkem. Večer ještě čeká biology přednáška o Maštalích a vycházka, při které se poslouchají noční zvuky žab a díky detektoru i zvuky létajících netopýrů. Nad vodní hladinou je dokonce ve svitu baterek i vidíme. Celkem šlo o tři druhy. Protože je dost bezoblačná obloha, snažíme se dalekohledem sledovat planety Jupiter, Mars a Saturn a bavíme se o hvězdách a souhvězdích.

Čtvrtek už je vyhrazen velkému orientačnímu závodu. Ve skupinách mají studenti pomocí mapy a buzoly najít 8 stanovišť. Někteří však podcení přípravu a poradu nad taktikou závodu, a již po pár minutách mohou vzdát naděje na dobré umístění. Zatímco některé skupiny zvládnou závod do 2 a půl hodin, jiné skupiny tráví v lesích až 4 hodiny. Alespoň se pěkně prošli (pardón běželi). Pravda jedna kontrola se vedoucím nepovedla umístit podle jejich představ. Jen si ale zkuste představit, že dříve (v době bezmobilní) byli studenti odkázaní skutečně jen na mapu a svoje mozkové závity. V pozdním odpoledni nás navštěvuje pan ředitel Báča, který přijel s ukázkou odpalu golfového míčku (některým se to nakonec i povedlo) a kolega Žilka, který studentům umožnil vyzkoušení lukostřelby. Večer byl ukončen táborákem, při kterém se opékaly nejen špekáčky, ale také se zpívalo (i thajsky!). Pomalu už se kurz uzavíral.

Páteční úklid chat a společných prostor, snídaně, balení a tradá domů. Většina na kolech, a to rychlou a veselou jízdou, která už ubíhá daleko rychleji. Za necelé dvě hodiny už zříme budovy města Svitavy a tu zásadní - naši školní. Tam si sice zhluboka oddechneme, že už je kurz úspěšně za námi, ale také si zároveň uvědomujeme, že si přivážíme dost zážitků.

A kdo se o ně postaral? Samozřejmě sami studenti a studentky obou tříd, ale také pedagogové: H.Brýdlová (vedoucí map a závodů), M.Komoň (vedoucí závodů, sportovních aktivit a kontroly E), R.Kroulík (vedoucí sportů, dopravy jídla a sportovců), J.Mach (vedoucí kurzu, biologie a kuchyně), J.Najbert (vedoucí cyklistického doprovodu), M.Bednář (vedoucí náhradníků cyklistického doprovodu), dále J.Kincl (školník a vedoucí dopravy jídla), p. Mlejnková (vedoucí zásobování potravinami z Budislavi), p. Řezníková (vedoucí zásobování jídlem ze Svitav), p. Jirečková (vedoucí zásobování jídlem z Dolního Újezdu), p. Rejmanová a p. Rejman (vedoucí základny tábora), p. Kalánková (vedoucí správy tábora) a p. Vodehnal (vedoucí dopravy osobních věcí a potřeb kurzu). 

Všem v článku jmenovaným i nejmenovaným, kteří přispěli k dobru našeho kurzu, DĚKUJEME. Kurz se opravdu díky všem povedl.