Po nočním přejezdu přes Německo a jihovýchodní Francii se prvním cílem po dvacetihodinové jízdě stalo přístavní město Marseille, kde byla hlavním bodem bazilika Notre-Dame de la Garde s nepřehlédnutelnou sochou Panny Marie. Tu jsme měli možnost vidět i z nedalekého ostrova Frioul, kam nás ze starého přístavu doplavila na pár hodin lodní doprava. Po minutí známějšího ostrova If jsme zde mohli pozorovat typický středomořský kamenitý ostrov se strohou vegetací. Také se tu setkáváme s racky a kormorány.

Druhý den exkurze se zlepšuje počasí, objevuje se slunečná obloha, nastávají příjemné teploty vzduchu, ale i moře, což všichni oceňujeme až do konce našeho pobytu. To už ale dopoledne obdivujeme Avignon, zejména jeho Papežský palác, obchůdky s typickým provensálským artiklem nebo známý most Pont St. Benézet. Dále míříme k akvaduktu Pont du Garde, kde si zřejmě jen málokdo umí představit, za jakých podmínek Římané tuto známou stavbu stavěli. Všímaví studenti si jistě při pikniku nenechali ujít zdejší přítomnost břehulí skalních. Dalším místem naší trasy bylo město Nimes, kde akvadukt končil. My jsme se však zaměřili na interiér zdejšího poměrně kolosálního amfiteátru. Protože máme ještě dostatek času, zajíždíme do krajiny u Les Baux de Provence, do jeho středověkého městečka, odkud jsou nádherné výhledy na vápencové skály. Štastnějším neunikly vzdušné nálety rorýsů velkých nebo pastis, levandule a cikády v místních malebných obchůdcích. Již podruhé noc přečkáváme v F1 na okraji městečka Tarascon. Během tohoto dne se studenti také dovídají více o středomořské bylinné i dřevinné vegetaci. Pokud někdo něco přeslechl, měl možnost si poznatky dohledat ve studijním textu, který byl jak pro historickou, tak pro biologickou část exkurze vyučujícími připraven.

Třetí den exkurze je věnován zejména deltě řeky Rhony a národnímu parku Camargue. Nejprve ale navštěvujeme středověké, hradbami opevněné městečko Aigues Mortes. Při procházce po hradbách dobře vidíme i okolní saliny, ze kterých se získává mořská sůl. Kdo je vybaven dalekohledem pak radostně zjišťuje i přítomnost očekávaných plameňáků růžových v nedalekých brakických vodách. Většinu z nás ale upoutali plameňáci až v samotné deltě Rhony, poblíž Stes-Maries de la Mer, kde se to plameňáky "hemžilo". Z autobusu fotografujeme i zdejší typické světlešedé koně a černé býky (doprovázené vždy volavkami rusohlavými), stejně jako například neobvykle rozsáhlá rýžoviště. Vykoupání v moři, ochutnání místních produktů, odpočinek na kamenitých molech, a už vyrážíme do města Arles. Zde si jdeme prohlédnout hlavně místní koloseum. Potom už nabíráme z Provence směr Azurové pobřeží. S obdivem hledíme z autobusu na vápencový Massif des Maures a Massif L´Esterel. To už večer přijíždíme k nocování do F1 nedaleko města Nice.

V Nice projíždíme i po známé promenádě v pátek ráno. Velmi povedená byla zastávka v městečku Éze, kde na skalnatém vrcholu navštěvujeme botanickou zahradu s ukázkami exotických druhů rostlin, ale také se odtud rozhlížíme po nádherném Azurovém pobřeží. Využíváme možnosti navštívit zdejší parfumérní výrobu firmy Fragonard, kde se díky výkladu dovídáme řadu zajímavostí, ale také vytrvale očicháváme vzorky z místní produkce. Provoněný autobus pak přijíždí do Monaka. Máme dost času na projití trasy Velké ceny (o které toho víme díky Petru Portešovi skutečně hodně), na prohlídku exteriéru Knížecího paláce, interiéru Oceánografického muzea i známého kasina (to tedy ti plnoletí), na vykoupání v jedné ze zátok, poslední nákup dárků a občerstvení a na rozloučení se s nádherou Azurového pobřeží.

Možná si ani při zaslouženém odpočinku za nočního přejezdu Itálií a Rakouskem moc neuvědomujeme, že naše nahlédnutí do jistě inspirativního, zajímavého a v mnohých ohledech jedinečného koutu Evropy končí. Věřím ale, že se sem řada z nás jistě vrátí i na základě prožitků z této exkurze.

Závěrem i touto cestou děkujeme CK KO-tour Polička, a především pak naší průvodkyni paní Věře Velešíkové.